plazi
plazi
Výraz plazi (Reptilia) můžeme chápat různým způsobem. Buď jako parafyletickou skupinu zahrnující krokodýly, haterie, šupinaté a želvy nebo správně fylogeneticky jako synonymum pro skupinu Diapsida = Sauropsida, tj. včetně ptáků ale možná bez želv. Nejproblematičtější je pak třetí přístup, tj. zahrnování k plazům i jim podobné skupiny z linie vedoucí k savcům (Synapsida). V tomto článku se o plazech píše v prvním smyslu.
Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami, nebo štíty a kladou vejce. Patří ke studenokrevným (poikilotermním) živočichům (přebírají teplotu od okolního prostředí). Mláďata se líhnou plně vyvinutá. Existují čtyři řády:
- krokodýli (aligátoři a krokodýlové): 23 druhů
- haterie: 2 druhy
- šupinatí (hadi, ještěři a dvouplazi): přibližně 7 600 druhů
- želvy: přibližně 301 druhů
Plazy můžeme najít na všech kontinentech kromě Antarktidy, přestože jejich oblíbeným prostředím jsou tropy a subtropy. Plazi nemají stálou tělesnou teplotu. Moderní druhy plazů negenerují dostatečné množství energie k udržení stálé tělesné teploty a místo toho se spoléhají na přijímání tepla z okolního prostředí a vyzařování tamtéž, například se přesouvají ze slunce do stínu a naopak. Většina druhů je v těchto technikách udržování teploty velmi zkušená a je schopna udržet svoji tělesnou teplotu ve velmi úzkém rozmezí. Tato neschopnost generovat teplo sice něco stojí, na oplátku to však plazům umožňuje vystačit si s daleko menším množstvím potravy, než jaké potřebuje srovnatelně velký savec, který většinu energie z potravy použije k udržení tělesné teploty. Převážná většina druhů plazů je masožravá a vejcorodá. Některé druhy jsou však vejcoživorodé, a hrstka je dokonce živorodá
